Již v předchozích textech VLHKO V KOUPELNĚ a AKUMULACE TEPLA jsem zmínil přínosy hlíny jako stavebního materiálu. Poté, co jsem měl možnost přebývat v několika domech ze dřeva, slámy a hlíny, zúčastnit se stavby samotné, vzrostl můj pozitivní vztah k využití hlíny ve stavebnictví ještě víc.

Jedná se o jedinečný a přitom snadno dostupný stavební materiál, který má mnoho nesporných výhod…

  • akumulace tepla, přispívá ke stabilizaci interierové teploty
  • tvárný materiál, který lze nanášet rukama bez zdravotních následků
  • tlumí záření a hluk – v kombinaci se dřevem a slámou lze dosáhnout velmi vysokého útlumu elektrosmogu
  • díky přidání vhodných příměsí odolává vlhkosti i smáčení vodou;
  • přirozeně pojímá a uvolňuje vzdušnou vlhkost dle potřeby
  • “měkká” na pohled, příjemná na dotek;
  • přírodní a léčivý materiál;
  • hlína zvyšuje požární odolnost stavby;
  • po ukončení životnosti stavby se přirozeně recykluje
  • při realizaci svépomocí jde o velmi levný materiál a cenovou úsporu při stavbě

Vím, že výše uvedené je jen opakováním toho, co se v mnoha knihách píše. Ale když jsou všechny tyto výhody pohromadě, je těžké oponovat a zdráhat se využití hlíny ve vlastním domě. Tak proč se jí tolik “vyhýbáme”? Jde o obecnou neznalost, nedůvěru k “necertifikovaným” materiálům a (možná je to ten nejhlavnější důvod) nechceme mít levný a prostý dům, jako měly naše prabáby.

Dnes se de facto se používá stejná hlína jako dříve, ale jinak. S využitím nových a oprášených postupů můžeme aplikovat hlínu i na vodou smáčené povrchy, či na fasády, aniž by voda způsobovala jejich degradaci a problémy stavby samotné.

Také jsou již firmy, které připravují hliněné směsi, nepálené cihly a hliněné obkladové desky, takže je lze pořídit i se “štítkem” deklarovaných parametrů.

Nosnost hlíny

Doposud jsem v literatuře a na internetu nenašel nosnost hliněných omítek. Respektive informaci o možnostech zatížení hliněných omítek zavěšenými předměty.

Možná jsem špatně hledal, každopádně na jednom semináři pod vedením Dana Grmely došlo k nezávislému jednorázovému testu, který měl minimálně pro účastníky workshopu vypovídající schopnost:

Do obvodové zdi z fošínkové konstrukce vyplněné slaměnými balíky, která byla omítnuta hlínou (v síle 3 až 8 cm) byl vyvrtán otvor, vsazena běžná hmoždina 8×50 s vrutem 6×60. Přes drát bylo na šroub uchyceno lano. Lano bylo postupně zatěžováno až na 100kg živé váhy. Hliněná omítka, hmoždina a vrut vydržely. Až po dynamické zátěži (pohupování) se vrut začal ohýbat a hmoždina deformovala kraj otvoru v hliněné omítce, ale hmoždina nadále držela ve stěně :-O.

Po této zkoušce, za předpokladu kvalitně provedené konstrukce, bych se nebál na zeď (přes ocelovou instalační lištu) pověsit i kuchyňské skříňky, zatížit je nádobím či tchýní :o)