Terasa klienta již v minulosti měla pergolu. Ta byla lehké konstrukce, nebyla zastřešená a sloužila i jako opora popínavým rostlinám. Tato pergola byla před pár lety rekonstruována 1:1 ovšem s tím, že byla částečně zastřešena dutinkovým polykarbonátem. Konstrukce pergoly na toto zastřešení, a hlavně zatížení sněhem, nebyla dimenzována. Fošny, v konstrukci osazení jako “krokve”, měly průhyby a tendenci se, pod vahou polykarbonátu samotného, kroutit.

Před zimou jsme provedli sanaci – dočasnou výztuž – aby konstrukce “přežila” zimu bez úhony. Letos jsme ji dle návrhu a dohody s klientem kompletně přestavěli.

V návrhu jsem musel respektovat kotvící body – plošinky v obvodové zídce terasy, minimální výšku konstrukce (podchozí výšku), navázání na zastřešení domu (ikdyž bez přímého spoje kostrukcí a krytin) a požadavek prosvětleného zastřešení. Bezesporu nejdůležitějším požadavkem bylo překlenutí šíře terasy bez umístění dalšího sloupu v užitné ploše terasy.

Konstrukce je samonosná a pevně ukotvena v betonu zídky terasy. Rozpon krajních sloupů je nesen “lehkým” lanovým závěsem. Tento lanový závěs podporuje vazník proti průhybu při váze samotné konstrukce a bežného zatížení sněhem. Vyššímu zatížení sněhem je nutno i tak zamezit, např. jeho odstraněním.

Ke konstrukci bylo požadováno využít maximální množství stávajícího materiálu. Ze zbytků ještě vznikl dřevník, ve výsledku umístěný vedle terasy

Nyní je pergola dokončena, poskytuje rodině majitele prostor “prodlouženého” obýváku, útočiště před nepříznivým počasím i před pražícím slunkem.

11-14-020